Vytvořením nových obcí většinou z několika vesnic, jejichž obyvatelé si od roku 1850 volili svou samosprávu, se změnil i společenský život venkova. Obecní samospráva v čele se starostou řešila vnitřní problémy obce. K místní obci Čtveřín bylo připojeno Doubí, dále Husa a Sychrov.
K roku 1900 měla celá obec (Čtveřín, Doubí, Husa, Sychrov) 815 obyvatel, kteří žili ve 145 domech. Přímo ve Čtveříně se nacházela 2 kupectví (Amalie Pečová, Anna Prylová). Hostinec měli Jan Kopal, Jan Viták a Josef Koťátko. Byl zde i brašnář (Josef Drbohlav), dva truhláři (František Městecký a Václav Havel), řezník Josef Koťátko, krejčí Jan Polák, obuvníci František Odcházel a František Pekárek. Byly zde evidovány i dvě porodní báby – Marie Hájková a Františka Laurynová.
Také v Doubí se nacházely živnosti potřebné pro život obce. Kupectví zde měli Josef Randák a Anna Doškářová. Její muž Václav Doškář provozoval pohostinství. Dále zde byli dva obuvníci Josef Šťastný a Václav Ježke a také krejčí Josef Bobek.
Drobné podnikání se na vesnici rychle ujalo a rozšiřovalo se i o nové obory.
V roce 1891 byl ve Čtveříně založen sbor dobrovolných hasičů, v roce 1908 vznikl i v Doubí.
Do poklidného života obce jako blesk zasáhla zpráva o atentátu na následníka rakouského trůnu. Na počátku války bylo na frontu odvedeno 19 lidí, během čtyř let se jejich počet zvýšil na 85 ze Čtveřína a 32 z Doubí.
Také většina členů obecního zastupitelstva byla povolána k armádě, a tak tento orgán místní samosprávy v letech války téměř nefungoval.
První zprávy o pádu rakouského mocnářství pronikly do Čtveřína o posvícení 27. října 1918. Druhého dne pak propuklo veliké nadšení mezi zdejšími obyvateli, kteří se v průvodu vydali do Turnova, aby zde oslavili vyhlášení samostatného Československa. Na památku těchto dnů pak byla u čtveřínské školy vysazena 21. dubna 1919 “Lípa svobody”. V Doubí proběhla tato slavnost 1. května téhož roku.